PROJEKTOVÝ DEN „ŽIDÉ V NAŠEM MĚSTĚ“

V pátek 11.11.2022 jsme se vydali s žáky devátých tříd a několika osmáky na židovský hřbitov. Zde na nás čekal p. M. Růžička ze Žďáru nad Sázavou. Nejdříve nám stručně pověděl o osudu českých Tór od 2. sv. války. Poté jsme spolu s ním za pomoci hebrejské abecedy zkusili přeložit nápis na jednom náhrobku. Nahlas jsme také přečetli jména všech židů z Kamenice nad Lipou, kteří zemřeli v koncentračních táborech. S panem Růžičkou budeme spolupracovat až do jara a na židovském hřbitově vznikne nová cedule, jejíž obsah napíší žáci naší školy.

Bylo hezké, že právě v tento den k nám přijeli naši přátelé ze židovské obce z anglického Nottinghamu. (S těmi spolupracujeme už od roku 2018, kdy poprvé navštívili naši školu i město. Právě toho roku zjistili, že jedna ze dvou Tór, kterou mají zapůjčenou, pochází z Kamenice.) Na hřbitově je přivítal pan starosta a místostarosta. Nezapomenutelným okamžikem se pro všechny stalo, když zde zazpívali KADDISH. Modlitbu za zemřelé, kterou židé zpívají každý den po dobu jednoho roku po smrti někoho blízkého. A jak řekl pan Růžička, Kaddish zde nezazněl osmdesát let.

Tento zajímavý den ale nekončil. S panem Růžičkou, Nottinghamskými a našimi osmáky, jsme se přesunuli do bývalé synagogy (dnes evangelický kostel na autobusovém nádraží). Zde se přesně v poledne konala krátká modlitba za ty, kteří přesně před osmdesáti lety (v listopadu 1942) museli opustit naše město, nasednout do vlaku a zemřít v plynové komoře v Osvětimi.

Ze synagogy jsme následně došli na vlakové nádraží, kde byla na toto osmdesátileté výročí transportu z Kamenice nad Lipou odhalena krásná pamětní deska všem místním židům, kteří nepřežili 2. sv. válku. Je velká škoda, že zatím nemohla být upevněna, jelikož budova nádraží se opravuje a také čeká na svého nového majitele. Zde měl projev pan místostarosta a také jeden pán z delegace z Nottinghamu. Ve své dojemné řeči vzpomenul na osudy židů za války a zdůraznil důležitost toho, abychom nezapomenuli na holocaust, který už se nikdy nesmí opakovat. Nakonec přečetli osmáci jména všech, kteří žili v našem městě stejně jako my, ale kteří museli zemřít kvůli svému židovskému původu.

S deváťáky nás čeká 2. prosince každoroční exkurze do Terezína. Tady získají další informace a zcela konkrétní představu o tom, jak se žilo v koncentračním táboře.

Tématu holocaustu se na naší škole věnujeme hodně a pevně věřím, že takto jedinečné zážitky si zúčastnění budou pamatovat po celý život.

Mgr. Vladimíra Poslušná, vyučující dějepisu

Fotogalerie: zde